Duel

13. září 2018 v 13:45 | C.I.F |  Básně a balady
Anotace: Staré časy, staré zvyky... a ve víru střelného prachu tři ztracené životy. Bylo to třeba? Báseň s tragickým koncem.


Mlhavý déšť hraje si s krajinou,
i les v kabát mlhy padl,
a suchou nenechal květinu jedinou,
ten déšť co v den ten vládl.
Tu kočár panský vpřed se dere,
z okénka ruka, déšť v dlaň si bere.

Smutné může zdát se jen,
leč dosud pln byl pokojem,
že právě tento jeden den,
skončí ze cti soubojem.

Rána bičem, řehot koní,
tu kočár prudce zastavil,
u sadu jež by z jara byl
kol pln rozkvetlých jabloní.
Z kočáru Muž co černý má plášť,
a z očí vražedná táhne mu zášť.

U sadu Milenec, kufřík s výzbrojí,
i starší muž, svědek snad?
na Milence však zrak jeho pad,
z očí čte mu jak kulky se bojí,
však přesto neutek, hrdě tu stojí.
U něj Dívka, i za špatných vyhlídek,
tiskne mu na rty líbezný polibek.

A sok se sokem slůvka ani,
své přímo kroky v spící sad,
tu pistole již drží v dlani,
a v hlaveň náboj, černý prach,
a již jen nástroj udusat.
I křemínek již připravený,
a k smrti muž již odsouzený.

K sobě zády, oba hrdi,
z nich přitom jeden
od zahrady Eden,
dvacet kroků ke smrti.

Tu Milenec strachem svým překvapen,
- poslední krok, již jen namířit vpřed -
Muž první dávno však již ruku zved.
V oku děs ,,Jak stih' to on jen?''
tu rána - to moh' být kdokoli!
však Milenec upustil pistoli.
A co zatím sok k zemi se burácí,
Muž zpravil si plášť - odchází.

Křik! Tu dívka k mrtvému smyslu,
života jejího v kolena padla,
slzy v mžiku propadly hněvu,
co v zrůdu změní - krásnou ženu.
Chladný záblesk - co ocel zkula,
dýky, jež u pasu milý má,
po ni ladně dívky ruka plula
a myšlenka pouze vražedná.

Vstala, krok a zase znova,
- napěti kreslí mlhová clona -
Muž k ní zády - to rána podlá!
Křik ,,Pozor!'' kočí, pozdě - bodla.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lucienne Lucienne | Web | 27. září 2018 v 0:12 | Reagovat

Woooow.
Jakože... woow. :-D

Začínám si uvědomovat, že u tvých básní mám čím dál tím větší problém nechávat smysluplné komentáře, protože mě těmi verši mírně odrovnáváš. :-D
Sloky neskutečně úžasně plynuly, že jsem ani nemrkla a byla jsem na konci, všechno do sebe rytmicky i rýmy zapadá a navíc - děj perfektní. Nečekaný, alespoň pro mě neotřelý, protože takovouhle baladu jsem ještě nečetla, a hlavně napínavý. To napětí by se fakt dalo krájet. Úžasné.
Docela mi to připomělo Oněgina. Což není překvapivé, protože já Oněgina miluju, a tenhle motiv souboje je pro mě něčím neskutečně... asi neumím najít správné slovo. Děsivě fascinující? Za to může ta definitnost. Jeden prostě zemře.
Trošku jsem myšlenkami utekla od hodnocení tvé básně, takže abych se vrátila - úžasné, vážně. Tleskám. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama