Infarkt

12. září 2018 v 18:43 | C.I.F |  Básně a balady
Anotace: Nedávno postihl vprostřed noci přítele mé matky infarkt. Bylo potřeba se s těmi pocity někam schovat. Někam se s nimi ukrýt. Máte alespoň chvilku? Krátká báseň z mých pocitů.


Máte čas? Či alespoň chvilku?
Cosi trápí strejdu Jirku,
leží nehnut, ztěžka dýše,
chci zas zmizet do své skrýše,
leží tiše, oči v střepu
marně budeš hledat tepu,
stále mluvit s kůží bledou,
ze sluchátka šeptá hlásek,
nebojte se, už tam jedou,
nevnímám ho - v hlavě zásek.
Prý snad půjde zase vrátit,
a já chuť se někam ztratit.
A pořád ten hlas na sluchátku,
že vyčkat musím na posádku.

Co to slyším nocí temnou?
A proč tu nikdo není se mnou?
Proč tu není někdo jiný?
A proč se cítím tak moc vinný?
Proč jsi tu - k útěku touho?
A kde jsou sakra tak moc dlouho?

Tu v dálce svit - své zuby cení
vysvobození?

Záblesk světel, modrá záře,
- ten tupý pocit bezmoci -
již přicházejí cizí tváře,
- siréna hraje do noci -
rychlé kroky, barva žlutá,
v očích jiskry sečtělé
proč chci pryč, já hlava dutá?
a kam jej vezou, andělé?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lucienne Lucienne | Web | 27. září 2018 v 21:08 | Reagovat

Páni.
Na chvíli jsem se teď zarazila, protože mi doopravdy došla slova. Ta báseň je úžasná a konec je absolutně dokonalý. Tvé verše ubíhají tak neskutečně hladce a plynule... A tím, jak dobře se čtou, ještě gradují pocit úzkosti, jenž vyvolávají.
Mrzí mě, že jsi měl takovouhle zkušenost... Ale verše jsou to úžasné.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama